Zelené hnojení v září: nejlepší rostliny, které zlepší půdu přes zimu
Září je ideální čas pro výsev zeleného hnojení. Do půdy dodá živiny, ochrání ji před mrazem i plevelem a na jaře nám usnadní pěstování. Podívejme se, jaké plodiny vysít a jak zelené hnojení správně využít.
Zelené hnojení patří mezi nejjednodušší a nejúčinnější způsoby, jak zlepšit kvalitu půdy na zahradě. Vyséváním rychle rostoucích meziplodin si zajistíme nejen bohatší úrodu v příštím roce, ale i zdravější půdu plnou živin a humusu. Září je poslední měsíc, kdy můžeme využít tepla půdy a vysít rostliny, které ji ochrání přes zimu.
Proč se vyplatí zelené hnojení
Rostliny na zelené hnojení pokrývají záhony po sklizni hlavních plodin. Rychle klíčí, chrání půdu před vysycháním i vyplavováním živin, potlačují plevele a svými kořeny ji provzdušňují. Po zapracování do půdy se jejich hmota rozkládá a dodává cenný organický materiál, který zvyšuje úrodnost a přispívá k lepší struktuře půdy. Díky tomu si na jaře připravíme záhony, které jsou bohaté na humus a mají vyšší schopnost zadržovat vodu.
Jaké plodiny vysít v září
V tomto období je důležité vybírat druhy, které rychle rostou a ještě do zimy vytvoří dostatečný porost. Každá rostlina má své specifické vlastnosti a vhodnost použití.
Hořčice bílá
Hořčice patří k nejrychleji klíčícím rostlinám zeleného hnojení a během několika týdnů dokáže pokrýt záhon hustým porostem. Potlačuje plevele a má částečný dezinfekční účinek na půdu. Pozor si ale musíme dát tam, kde plánujeme na jaře pěstovat brukvovitou zeleninu – v tom případě není vhodná, protože by podporovala šíření chorob.
Ředkev olejná
Ředkev vytváří silné kořeny, které dokážou prokypřit i těžší půdy. Dobře odolává podzimnímu chladu a její zapracování do půdy je snadné. Je vhodná tam, kde chceme půdu krátkodobě zlepšit a připravit ji na jarní výsadbu.
Vikev huňatá (ozimá)
Vikev je bobovitá rostlina, která váže dusík ze vzduchu. Často se seje spolu s obilninami, například se žitem, což zvyšuje její účinnost. Hodí se pro pěstitele, kteří chtějí půdu obohatit organickou hmotou i v následujícím roce, protože porost dobře přezimuje.
Žito ozimé
Žito je velmi odolné a vytváří hustý porost, který půdu chrání přes zimu před erozí i vyplavováním živin. Na jaře jej můžeme zapravit do půdy jako organickou hmotu. Je vhodné prakticky do všech oblastí a bez problémů snáší chlad.
Jetel alexandrijský nebo inkarnát
Tyto rychle rostoucí jetely vážou dusík a prospívají zejména na lehčích půdách. Je důležité je vysévat nejpozději do poloviny září, aby stihly vytvořit dostatek zelené hmoty. Pokud se podaří, na jaře významně obohatí půdu o živiny.
Hrách ozimý
Hrách je vhodný spíše do teplejších oblastí, kde dokáže spolehlivě přezimovat. Díky schopnosti vázat dusík zlepšuje půdní úrodnost a na jaře poslouží jako cenný zelený základ pro půdu před výsadbou hlavních plodin.
Peluška
Peluška je bobovitá meziplodina podobná hrachu, která se velmi dobře kombinuje s obilninami. Zajišťuje dusík a podporuje tvorbu humusu. Vysévá se často ve směskách, například se žitem nebo ovsem, což zvyšuje její efekt.
Oves
Oves je rychle rostoucí meziplodina, která dobře kryje povrch půdy. Přispívá k jejímu provzdušnění a hodí se do směsek s vikví nebo peluškou. Jeho výhodou je snadná zapravitelnost a rychlý růst i při chladnějším počasí.
Svazenka vratičolistá
Svazenka je velmi oblíbená meziplodina, která výborně potlačuje plevele a přitahuje opylující hmyz. V září už je však vhodné vysévat ji pouze v teplejších oblastech, protože k vytvoření dostatečné hmoty potřebuje delší vegetační dobu. Pokud se jí podaří do zimy vyrůst, půdě poskytne cenný organický materiál.
Praktické tipy pro zářijový výsev
Zelené hnojení vyséváme ihned po sklizni hlavních plodin, aby rostliny měly dostatek času zakořenit a vytvořit souvislý porost. Hustota výsevu by měla být vždy vyšší než u běžného pěstování – cílem není velké množství semen, ale rychlé zapojení porostu, který zakryje půdu a zabrání růstu plevelů.
Pokud chceme půdu na jaře brzy využít, je vhodné volit plodiny, které snadno vymrznou, například hořčici nebo ředkev olejnou. Ty se na jaře rozloží a usnadní přípravu záhonů. Pro dlouhodobější efekt a ochranu přes zimu se hodí odolnější druhy, jako je žito, vikev nebo směsky s peluškou.
Směsi zeleného hnojení mají velkou výhodu – kombinace obilnin (např. žito, oves) a bobovitých rostlin (vikev, peluška, jetel) zajišťuje jak kryt půdy, tak přísun dusíku. Takto vytvořený porost je navíc odolnější vůči chorobám i mrazu.
Jak a kdy zapravit zelené hnojení do půdy
Otázka zapravování zeleného hnojení je klíčová. Plodiny, které vymrzají (hořčice, ředkev, svazenka), můžeme nechat na záhonu přes zimu. Na jaře se jejich zbytky snadno rozloží a zapraví do půdy při prvním rytí nebo kypření. Odolnější rostliny (žito, vikev, oves) je vhodné posekat nebo podmítat na jaře ještě před rozkvětem, kdy je jejich hmota nejlépe rozložitelná.
Při zapravování se zelená hmota obvykle zarývá mělčeji – asi do 10–15 cm – aby se rychleji rozložila a nevznikaly v půdě tuhé vrstvy. Pokud zapravujeme velké množství hmoty, je dobré ji nejprve nasekat nebo podrtit, aby se urychlil rozklad.
Chceme-li mít půdu připravenou na bohatou úrodu bez nutnosti častého hnojení, vyplatí se kombinovat více druhů zeleného hnojení a přizpůsobit jejich výběr tomu, jaké plodiny plánujeme pěstovat v příští sezóně.
Dále jsme pro vás vybrali
