Zakládáme kompost na podzim: jak připravit úrodnou půdu bez chemie
Podzim je ideální čas na založení kompostu. Zahrada nabízí dostatek listí, trávy i rostlinných zbytků, ze kterých vytvoříme základ pro cenné přírodní hnojivo. Ukážeme si, co do kompostu přidat, co raději vynechat a jak urychlit jeho zrání.
Podzim je ideální čas na založení kompostu. Zahrada nám právě v tomto období nabízí velké množství bioodpadu – spadané listí, zbytky po sklizni nebo posekanou trávu. Pokud tento materiál správně využijeme, získáme během několika měsíců až let kvalitní přírodní hnojivo, které obohatí půdu a podpoří růst rostlin bez chemie. Ukážeme si, co do kompostu patří, čemu se vyhnout a jak na podzim kompost správně založit.
Proč zakládat kompost právě na podzim
Na podzim máme k dispozici ideální kombinaci hnědého materiálu (suché listí, sláma, větvičky) a zeleného materiálu (zbytky rostlin, čerstvě posekaná tráva). Díky tomu snadno vytvoříme vyvážený základ, který bude během zimy pozvolna zrát a na jaře se proces tlení rozjede naplno. Kompost tak využije chladnější období k ustálení a na jaře už bude aktivní.
Co patří do kompostu
Rostlinné zbytky
Základ kompostu vždy tvoří to, co nám zůstává po práci na zahradě – posekaná tráva, spadané listí, sláma nebo natě ze zeleniny. Hodí se i drobnosti z domácnosti, jako je kávová sedlina, čajové sáčky nebo rozdrcené skořápky od vajec. Pokud máme k dispozici karton či nebarevný papír, nastříhejme je na menší kousky – poslouží jako cenný zdroj uhlíku.
Živočišné složky
Kompost můžeme obohatit také hnojem, ať už koňským, králičím nebo drůbežím. Právě ten dodá hmotě dusík a nastartuje proces tlení. Naopak lidské či psí exkrementy sem rozhodně nepatří – představují hygienické riziko a do zahradního kompostu se nehodí.
Další materiály
Do kompostu lze přidat i piliny, ale vždy jen v menším množství a nejlépe smíchané se zelenými zbytky, aby nezpomalily rozklad. Hodí se také popel ze dřeva, který dodá vápník a stopové prvky, ovšem opět platí, že všeho s mírou. Pokud vyvezeme zeminu z pařeniště, můžeme ji bez obav zapracovat mezi ostatní vrstvy.
Co do kompostu nepatří
Plevel s oddenky
Rostliny jako svlačec, pýr nebo bršlice mají schopnost znovu zakořenit, a proto by v kompostu snadno přežily. Pokud je chceme využít, je nutné je nejprve usušit nebo z nich připravit kvašený hnojivý výluh.
Nemocné a napadené rostliny
Do kompostu nepatří zbytky napadené plísní, škůdci nebo jinými chorobami. Tyto části rostlin by se mohly stát zdrojem infekce, která by se později vrátila zpět na záhony.
Dřevo a větve
Velké kusy dřeva se rozkládají velmi pomalu. Pokud je chceme kompostovat, je potřeba je nejdříve rozdrtit na menší štěpku. Ta se už dobře smísí s ostatním materiálem a podpoří provzdušnění kompostu.
Kuchyňské zbytky živočišného původu
Vařená jídla, tuky, maso nebo kosti do zahradního kompostu rozhodně nepatří. Nejenže se špatně rozkládají, ale také přitahují hlodavce a způsobují zápach.
Chemie a umělé materiály
Kompost má být čistě přírodní, proto do něj nepatří žádné chemikálie, plastové obaly, textilie ani barevný papír. Tyto materiály se v přírodě nerozloží a do kompostu nepatří – patří do tříděného odpadu.
Jak správně vrstvit kompost na podzim
Aby se bioodpad rozkládal rovnoměrně a bez problémů, je důležité myslet na správné střídání vrstev. Základní pravidlo zní: kombinujeme materiál bohatý na dusík se složkami, které dodají uhlík.
Zelený materiál – zdroj dusíku
Čerstvě posekaná tráva, zbytky zeleninových natí nebo jiné měkké rostlinné části obsahují velké množství dusíku. Ten je nezbytný pro činnost mikroorganismů, které proces rozkladu pohánějí. Zelený materiál však nesmíme dávat ve velké vrstvě najednou – mohl by začít zahnívat.
Hnědý materiál – zdroj uhlíku
Naopak suché listí, větvičky, drcený karton nebo piliny dodají do kompostu uhlík a postarají se o vzdušnou strukturu. Díky nim se hromada nezapaří a zůstane dobře provzdušněná.
Správný poměr je klíčem k úspěchu
Ideální je, když na dvě části hnědého materiálu připadá jedna část zeleného. Takový poměr (C:N zhruba 1 : 2) zaručí, že se kompost nebude přehřívat ani zahnívat a proces tlení bude probíhat plynule.
Praktický tip: pokud máme velké množství listí, je dobré jej prokládat vrstvami trávy nebo jiného čerstvého materiálu. Kompost se tak rozloží rychleji a nezůstane z něj po čase jen nerozpadlá hnědá hromada.
Kompostér, silo nebo termokompostér?
Otevřený kompostér
Klasikou zůstává jednoduchý kompostér bez dna, který bývá sestavený ze dřeva nebo plastu. Díky přímému kontaktu s půdou do něj snadno proniknou žížaly a půdní mikroorganismy, které se postarají o rychlý rozklad. Je ideální pro menší zahrady, kde nevzniká velké množství bioodpadu.
Kompostovací silo
Pokud máme větší zahradu a na podzim hromady listí či posekané trávy, oceníme kompostovací silo. Díky velkému objemu zvládne pojmout značné množství materiálu, který se v něm postupně promění v úrodnou zeminu.
Termokompostér
Moderní variantou je termokompostér – uzavřená nádoba z izolovaného plastu, která dokáže uvnitř udržet vyšší teplotu. Díky tomu proces zrání výrazně urychlí a pokud ho naplníme najednou, můžeme mít hotový kompost už za jednu sezónu. Navíc umožňuje pohodlné odebírání kompostu dvířky ve spodní části.
Vermikompostér
Pro ty, kdo chtějí kompostovat i v menším měřítku, například na balkoně, je tu vermikompostér. Jeho obyvateli jsou kalifornské žížaly, které přeměňují bioodpad na velmi kvalitní hnojivo – takzvaný „žížalí čaj“. Ten oceníme při pěstování pokojových rostlin i na záhoně.
Jak urychlit kompostování
Kompost se sice rozkládá i bez naší pomoci, ale pokud chceme výslednou zeminu dříve, můžeme mu trochu „přidat do tempa“. Stačí dodržet několik jednoduchých pravidel.
Drobnější kousky se rozkládají rychleji
Velké větve nebo kusy stonků se v kompostu udržují roky. Pokud je předem nadrtíme nebo nasekáme na menší části, rozklad bude mnohem rychlejší a hromada se nebude zbytečně dusit.
Mikroorganismy potřebují vzduch
Pro zdravý kompost je klíčové pravidelné provzdušnění. Hromadu můžeme občas přeházet vidlemi, u kompostérů pomohou speciální provzdušňovací otvory. Díky kyslíku se rozklad nezastaví a kompost nezapáchá.
Pomocníci z obchodu
Kdo chce proces urychlit, může využít kompostovací urychlovače s obsahem mikroorganismů. Ty fungují jako startér – nastartují činnost bakterií a žížal, takže se hmota mění na kompost o poznání rychleji.
Správná vlhkost je základ
Kompost by měl být vlhký, ale nikdy ne přemokřený. Ideální přirovnání zní: hmota by měla připomínat vyždímanou houbičku. Pokud je suchý, zalijeme ho vodou, pokud příliš mokrý, přidáme vrstvu suchého listí či pilin.
Dále jsme pro vás vybrali
Kvasnice jako levný urychlovač kompostu zkrátí zrání až na polovinu
Podzimní péče o kompost
Na zimu je vhodné kompost přikrýt – například starým kobercem, plachtou nebo vrstvou slámy. Zabráníme tak nadměrnému promoknutí a vymrzání. Kompost v zimě nezastaví činnost úplně, jen se proces zpomalí. Na jaře, s příchodem tepla, se rozklad znovu zrychlí.
Jak využít hotový kompost
Hotový kompost má tmavou barvu, drobtovitou strukturu a příjemně voní po lesní půdě. Můžeme ho použít při sázení zeleniny a květin, jako příměs do substrátů, při hnojení stromů i jako povrchový mulč.
Podzimní období je nejlepší čas na založení kompostu. Díky bohaté zásobě materiálu si vytvoříme základ, který se přes zimu ustálí a na jaře začne pracovat naplno. Pokud budeme kompost pravidelně doplňovat a správně o něj pečovat, získáme během roku až dvou cenné přírodní hnojivo, které zlepší kvalitu naší půdy.
Dále jsme pro vás vybrali
