Fenykl magický, léčivý a chutný

Fenykl je bylina s velmi dlouhou historií, která sahá až do doby starověkého Egypta a Číny, kde sloužila současně jako potrava i lék. Nejedná se však o koření, které se přidává do perníku, i když se sobě rostliny velmi podobají. Sladký fenykl má jemnější listy a na spodní části stonků vytváří dužnatou zploštělou „cibuli“, která typicky voní a je mírně nasládlá. Dužnatá část i listy obsahují vitamín C, beta-karoten, vitamíny skupiny B, vápník, železo, hořčík a vlákninu.

Ve středověku se fenykl používal nejen jako zelenina, ale i jako léčivá rostlina proti ledvinové kolice, menstruačním bolestem, proti kašli i nechutenství . V současné medicíně a dietologii je fenykl považován za přírodní antioxidant a vynikající prostředek k uklidnění gastroenterických obtíží, neboť povzbuzuje perilstatiku a podporuje trávení.

Fenykl zaplní prázdné záhony po jarní zelenině

Fenykl pěstujeme z přímých výsevů nebo předpěstované sadby na lehké, živinami dobře zásobené půdě. Vhodnými předplodinami jsou raný květák, kedlubny, cibulka, salát a ředkvičky .Mladé rostliny vysazujeme na záhony přibližně pět týdnů po výsevu do sponu 40 x 50 cm na vzdálenost 20 až 30 cm. Během vegetace půdu často kypříme, často zaléváme a asi tři týdny před sklizní přihrneme zeminu k rostlinám, to proto. aby se zdužnatělá část cibule vybělila. Sladký fenykl je pro naše podmínky zastoupen pouze jedinou odrůdou „Di Firenze“, která je odolná k vybíhání do květu. Vysévá se od konce června do poloviny srpna a ploše kulaté bílé „cibule“ se sklízí od srpna až do října. Cibuli fenyklu po sklizni upravíme zakrácením postranních řapíků, středové nejmladší listy však ponecháme.

Před příchodem mrazů je možné celé rostliny uložit do písku do sklepa, čímž se o něco prodlouží konzumní období, ale dlouhodobé skladování se nedoporučuje, neboť cibule rychle vadne. Když je mírná zima, lze fenykl nechat na stanovišti, přikrýt slámou a sklízet jej postupně, ale musíme počítat s rizikem, že mráz rostlinu naprosto znehodnotí.

Italské menu, aneb fenyklové hody

Sladký fenykl patří k národní zelenině italské kuchyně, v níž se převážně používá pro svou typickou vůni a nasládlou chuť jak v syrovém stavu k přípravě salátů, vařený nebo jen blanšírovaný, jako příloha i jako hlavní chod.

Před kuchyňskou úpravou fenyklu odstraníme starší listy, neboť hlavní konzumní částí jsou zdužnatělé řapíky, které oloupeme. Mladé listy vyrůstající ze středu cibule použijeme k ochucení různých omáček, na zdobení studených mís a chlebíčků. Fenykl lze upravovat dušením, vařením a zapékáním jako příloha ke grilovaným masům, rybám a těstovinám, jimž propůjčuje zvláštní příchuť hlavně v kombinaci s oříšky, rozinkami nebo jiným sladším kořením. Tepelně neupravený fenykl se přidává do salátů v kombinaci s olivami, rajčaty, sýrem typu riccota a plody moře.

Těstoviny se sardinkami, fenyklem a rozinkami

300 g cibule fenyklu, sůl, pepř, 45 g nasekaných oříšků, 2 středně velké cibule, 125 ml oleje (nejlépe olivového), 1 sardinky v oleji, 45 g rozinek, 400 g krátkých těstovin
Cibuli fenyklu nakrájíme podélně a pak příčně a zeleninu uvaříme v osolené vodě do změknutí - asi 8 – 10 minut. Uvařený fenykl scedíme a vodu ponecháme na vaření těstovin; prochladlý nasekáme nahrubo. Na pánvi rozpálíme olej a na něm zpěníme nakrájenou běžnou cibuli na proužky, přidáme rozdrcené sardinky, vše zamícháme a dusíme ještě asi 5 minut. K této směsi nakonec přidáme povařený fenykl, rozinky a prohřáté nasekané oříšky. K vývaru, v němž jsme vařili fenykl, přidáme podle potřeby další vodu, do které dáme rozvařit čtvrt kostky zeleninového masoxu, podle potřeby osolíme a uvaříme v ní těstoviny, které nakonec horkou vodou propláchneme, přidáme dvě třetiny připravené prohřáté směsi a dobře promícháme. Zbytek směsi servírujeme přímo na talíři: navršíme ji na těstoviny, a ozdobíme snítkou celerové natě.

Autor: Irena Forejtová

Foto: Semo, BBC