Kachna patří k jídlům, která mají v české kuchyni výjimečné postavení. Už po generace se objevuje na slavnostních stolech – ať už při rodinných oslavách, posvíceních, svatbách nebo na podzimní svatomartinské hostině. Spolu s husou se stala symbolem hojnosti a dobrého jídla, které má spojovat rodinu a přátele u jednoho stolu.

Zatímco v minulosti byla kachna pokrmem spíše svátečním, dnes si ji můžeme dopřát častěji, a přesto neztrácí svůj slavnostní nádech. Typickou kombinací je kachna s červeným nebo bílým zelím a houskovým knedlíkem – právě tato trojice patří mezi nejklasičtější české pokrmy, které známe i z lidových písní a povídek. V různých regionech se ale tradice liší. Na Moravě se kachna často podávala s bramborovými knedlíky nebo se zelím ochuceným jablky, v Čechách dominovaly houskové knedlíky a pivo jako ideální doprovod.

Historie pečené kachny u nás sahá až do dob, kdy se drůbež chovala běžně na každém venkovském dvoře. Kachna byla ceněna pro svou vydatnost a sytost – dokázala nasytit celou rodinu, a proto se servírovala při významných příležitostech. Zvlášť oblíbená byla na podzim, kdy měly kachny nejvíce tuku a masa, a hospodyňky je připravovaly právě k posvícení nebo k svátku svatého Martina.

Samotná příprava kachny prošla vývojem. Tradiční recepty počítají s pečením dvě až tři hodiny při vyšší teplotě, ale výsledek bývá méně šťavnatý. Moderní přístup se vrací k trpělivosti – kachna se peče dlouhé hodiny při nižší teplotě. Díky tomu se tuk postupně uvolňuje, kůžička se stává dokonale křupavou a maso je tak jemné, že se téměř rozpadá na vidličce. Tento způsob je nejen praktičtější (trouba pracuje sama), ale i chuťově nesrovnatelný.

Pomalé pečení kachny není jen kuchařským trikem, ale vlastně i malým rituálem. Jídlu dopřejeme čas, a na oplátku získáme pokrm, který spojuje tradici s moderním přístupem. Ať už ji podáte s klasickým zelím a knedlíkem, nebo vyzkoušíte odlehčenější varianty s pečenými jablky či dýní, jedno je jisté – pomalu pečená kachna dokáže proměnit obyčejnou neděli v malý svátek.

Postup

Příprava kachny

Kachnu omyjeme a osušíme. Přebytečný tuk kolem krku a biskupa odřízneme. Celou kachnu důkladně nasolíme – nezapomeneme ani na vnitřek a záhyby. Poté ji posypeme kmínem. Vložíme ji do pekáče, podlijeme trochou vody a přiklopíme.

Pomalé pečení 7 hodin při nízké teplotě

Troubu předehřejeme na 90 °C a kachnu pečeme pomalu 7 hodin. V této fázi se postupně uvolňuje tuk a maso se začíná zvolna rozpadat.

Zvýšení teploty na dalších 5 - 6 hodin

Po sedmi hodinách zvýšíme teplotu na 120 °C a pečeme dalších 5–6 hodin, stále přiklopené. Maso bude dokonale měkké a šťavnaté.

Medová glazura

Přibližně hodinu před koncem pečení kachnu odkryjeme. Med lehce zahřejeme a smícháme s trochou výpeku. Pomocí mašlovačky potřeme kachnu po celém povrchu. Kůžička získá krásně zlatavou barvu, stane se křupavou a voňavou. Pokud chceme ještě intenzivnější výsledek, můžeme na posledních pár minut zapnout gril.

Servírování

Kachnu naporcujeme tak, aby měl každý strávník kousek prsíčka i stehýnko. Podáváme tradičně s červeným zelím a houskovými knedlíky. Skvěle chutná také s bramborovými šiškami nebo karlovarským knedlíkem.

Dále jsme pro vás vybrali

Hrníčkové knedlíky

Rychlý a jednoduchý recept na hrnečkové knedlíky, které zvládne i začátečník – nadýchaná příloha k omáčkám a pečenému masu, která nevyžaduje kynutí. Ideální volba pro každodenní vaření.

Tipy a obměny

Předpříprava: Kachnu můžete nasolit už den předem, chuť bude výraznější.

Medové zelí: K červenému zelí přidejte jablko a trochu medu – získá jemnou karamelovou chuť.

Zbytky druhý den: Oberte maso a přidejte ho do těstovinového salátu, zapečených brambor nebo pomazánky.

Nemíte čas péct kachnu přes noc? Pokud si netroufáte na 13 hodin pečení, upečte kachnu 5 hodin při 120 °C – výsledek bude také šťavnatý.