10 nejoblíbenějších bylinek v evropské kuchyni. Které to jsou?
Čerstvé bylinky dodávají pokrmům chuť, vůni i barvu. Podívejme se na deset nejoblíbenějších, které se staly součástí evropské kuchyně, a zjistěme, jak je správně využít při vaření.
Bylinky dodávají jídlům chuť, vůni i šmrnc, bez kterého si evropskou kuchyni jen těžko představíme. Každá země má své tradiční bylinky – italská kuchyně se neobejde bez bazalky a oregana, Francouzi milují estragon a tymián, zatímco u nás se zase často používá kopr nebo libeček. Pojďme se podívat na deset nejoblíbenějších bylinek, které se zabydlely v evropských kuchyních, a přidejme k nim i tipy na jejich využití.
Bazalka – královna středomořské kuchyně
Bazalka je královnou středomořské kuchyně a jedna z nejznámějších bylinek vůbec. Má jemně nasládlou chuť s lehce kořeněným podtónem a svěží vůni, která se nejlépe rozvine čerstvá. Typická je pro italská jídla – od pizzy a těstovin až po salát caprese s mozzarellou a rajčaty.
Kulinářské využití
Bazalka se hodí nejen k rajčatům, ale i k olivovému oleji, česneku, sýrům, lilku či cuketě. Z čerstvých lístků se připravuje legendární pesto alla genovese. Ve francouzské kuchyni ji najdeme v provensálských směsích a ratatouille, v řecké kuchyni zase v kombinaci s jehněčím.
Zajímavost
V Itálii bývala bazalka symbolem lásky – mladé ženy dávaly mužům snítky bazalky jako důkaz náklonnosti. V Indii, odkud bazalka pochází, má dokonce náboženský význam a je považována za posvátnou rostlinu.
Tip do kuchyně
- Bazalku nikdy nekrájíme nožem, ale trháme prsty – tak si zachová plné aroma.
- Přidáváme ji až na konci vaření, protože dlouhým varem ztrácí chuť i barvu.
- Vyzkoušejte bazalkový olej: čerstvé lístky zalijte olivovým olejem, nechte pár dní odstát a použijte na saláty nebo grilovanou zeleninu.
Oregano – chuť pravé pizzy
Oregano, často označované jako „divoká majoránka“, je neodmyslitelně spjato s chutí Středomoří. Jeho vůně je intenzivní, kořeněná a lehce nahořklá, což z něj dělá ideální bylinku do výrazných jídel. Sušené oregano si navíc uchovává své aroma téměř stejně dobře jako čerstvé, a proto patří k nejpoužívanějším sušeným bylinkám na světě.
Kulinářské využití
Oregano najdeme v každé pravé italské pizze, těstovinové omáčce nebo rajčatové polévce. Výborně se hodí k pečenému masu, zejména kuřeti a vepřovému, a také k zelenině – zkuste ho přidat k lilku, cuketě nebo rajčatům. Ve Středomoří se oregano často kombinuje s olivovým olejem a česnekem, a v Řecku je neodmyslitelnou součástí tzatziki nebo řeckého salátu.
Zajímavost
Ve starověkém Řecku bylo oregano považováno za symbol radosti a štěstí. Svatebčané nosili věnce z oregana, aby jim přinesl harmonii a dlouhý život. Dnes se kromě vaření využívá i v aromaterapii, protože jeho éterické oleje mají antiseptické a uklidňující účinky.
Tip do kuchyně
- Sušené oregano je ideální pro dlouhé pečení a dušení, protože si zachovává chuť.
- Pokud chcete podpořit chuť rajčat, přidejte do omáčky špetku oregana – zvýrazní jejich sladkost.
- Skvělou vychytávkou je oregano v olivovém oleji: smíchejte oregano s kvalitním extra panenským olejem a použijte na namáčení chleba nebo jako základ do dresinků.
Rozmarýn – výrazná bylinka k masu
Rozmarýn patří mezi nejvýraznější středomořské bylinky a jeho vůně připomíná pryskyřici a borovici. Jeho chuť je intenzivní, lehce nahořklá a dokáže dodat jídlu nezaměnitelný charakter. V evropské kuchyni se využívá hlavně k masům a pečeným pokrmům, kde odolává i delší tepelné úpravě.
Kulinářské využití
Rozmarýn se skvěle hodí k jehněčímu, telecímu a vepřovému masu, ale také ke kuřeti či rybám. Vynikající je i v kombinaci s pečenými bramborami, rajčaty nebo cibulí. V Itálii je oblíbenou součástí focacci, ve Francii se přidává do provensálské směsi bylinek. Rozmarýnové větvičky lze použít i jako „špízy“ – maso či zeleninu napíchneme přímo na stonky a získáme jemně provoněný pokrm.
Zajímavost
Ve starověkém Řecku a Římě byl rozmarýn považován za symbol paměti a věrnosti. Studenti si prý dávali snítky rozmarýnu do vlasů, aby jim pomohl se soustředěním. V některých evropských zemích se dodnes používá při svatebních obřadech jako symbol lásky a věrnosti.
Tip do kuchyně
- Rozmarýn je velmi aromatický – stačí jen pár lístků, jinak snadno přehluší ostatní chutě.
- Výborný je rozmarýnový olej: větvičku vložte do láhve s olivovým olejem a nechte odležet – získáte skvělý základ na grilovanou zeleninu nebo pečené maso.
- Pokud pečete brambory, vložte k nim do pekáče celé snítky rozmarýnu. Brambory získají krásně voňavý nádech.
Tymián – základ provensálské kuchyně
Tymián je drobná, ale velmi aromatická bylinka, která patří k pilířům evropské kuchyně. Má kořeněnou, lehce dřevitou chuť s nádechem citronu a skvěle odolává dlouhému vaření. Právě proto je oblíbenou součástí polévek, vývarů, omáček i masových pokrmů.
Kulinářské využití
Tymián je nepostradatelný v provensálské kuchyni – najdeme ho v ratatouille, dušeném hovězím i ve směsi „bouquet garni“, kterou Francouzi používají k ochucení vývarů. Skvěle doplňuje drůbeží a jehněčí maso, hodí se do marinád i k pečené zelenině. V kombinaci s česnekem a citronem vytvoří dokonalou směs na grilované kuře. V Česku se tymián přidává také do bramboračky nebo jiných hutných polévek.
Zajímavost
Staří Římané věřili, že tymián dodává odvahu, a proto si vojáci před bitvou přidávali snítky tymiánu do jídla i do koupele. V klášterních zahradách středověké Evropy byl považován za léčivou rostlinu – používal se proti nachlazení a k dezinfekci. Dodnes se využívá v čajích při kašli a nachlazení.
Tip do kuchyně
- Čerstvý tymián má jemnější chuť než sušený – proto se hodí na dochucení pokrmů těsně před podáváním.
- Pokud připravujete vývar nebo guláš, vložte do hrnce celý svazeček tymiánu a před servírováním jej vyjměte – chuť zůstane, ale v jídle nebudou tvrdé lístky.
- Tymián výborně ladí s rajčaty – zkuste ho přidat do domácí rajčatové omáčky na těstoviny.
Pažitka – jemně cibulová chuť
Pažitka patří mezi nejdostupnější a nejoblíbenější bylinky evropské kuchyně. Její jemně cibulová chuť dokáže okamžitě oživit i ten nejjednodušší pokrm. Na rozdíl od cibule je pažitka svěží a méně výrazná, takže se hodí všude tam, kde chceme dodat jemné aroma bez ostrého nádechu.
Kulinářské využití
Pažitka je ideální do pomazánek, tvarohů, čerstvých sýrů, salátů, polévek nebo na brambory. Je skvělým doplňkem míchaných vajec, omelet a dalších snídaňových pokrmů. V české kuchyni má dlouhou tradici jako posypka polévek – typicky bramboračky nebo kulajdy. Ve Francii se využívá v klasické bylinkové směsi fines herbes, kde se kombinuje s petrželkou, kerblíkem a estragonem.
Zajímavost
Pažitka byla známá už ve starověké Číně, odkud se postupně dostala do Evropy. Ve středověku byla oblíbená v klášterních zahradách a věřilo se, že chrání před zlými duchy. Dodnes se využívá nejen v kuchyni, ale i jako okrasná rostlina – její fialové květy jsou jedlé a krásně vypadají v salátech.
Tip do kuchyně
- Pažitku přidávejte až na závěr, nejlépe do hotového jídla – vařením totiž rychle ztrácí chuť i barvu.
- Nasekanou pažitkou posypte pečené brambory se zakysanou smetanou – jednoduchá a osvěžující příloha.
- Vyzkoušejte pažitkové máslo: změklé máslo smíchejte s nasekanou pažitkou a trochou soli. Skvěle se hodí k pečivu, grilovanému masu nebo pečené zelenině.
Petrželka – univerzální bylinka
Petrželka je jednou z nejuniverzálnějších bylinek v evropské kuchyni. Její svěží, lehce pepřová chuť dokáže zvýraznit téměř každý pokrm – od polévek přes zeleninová jídla až po maso či ryby. Existují dva hlavní druhy: plocholistá petrželka, která má výraznější chuť a je oblíbená zejména ve středomoří, a kadeřavá petrželka, ceněná hlavně pro svůj dekorativní vzhled.
Kulinářské využití
V české kuchyni patří petrželka k nepostradatelným bylinkám – posypáváme jí polévky, přidáváme ji do brambor, pomazánek či nádivek. V celé Evropě je součástí mnoha klasických receptů: v Itálii se z plocholisté petrželky připravuje salsa verde, ve Francii je klíčovou součástí bylinkové směsi fines herbes a v Řecku se přidává do tradičního salátu tabbouleh. Čerstvá petrželka dokáže oživit i ryby, mořské plody nebo těstoviny.
Zajímavost
Ve starověkém Řecku nebyla petržel považována za kuchyňskou bylinku, ale za rostlinu spojenou s hrobkami a smutečními rituály. Do kuchyně se začala hojně používat až ve středověku. Dnes je jednou z nejpěstovanějších bylinek na světě a často slouží i jako dekorace jídel – i když pro mnohé je to škoda, protože její chuť je stejně cenná jako vzhled.
Tip do kuchyně
- Čerstvou petrželku vždy přidávejte až na závěr, aby neztratila barvu a aroma.
- Vyzkoušejte jednoduchou bylinkovou omáčku salsa verde: nasekanou petrželku smíchejte s česnekem, kapary, olivovým olejem a trochou octa – perfektní k masu i zelenině.
- Petrželkový čaj je tradičním domácím prostředkem na podporu trávení – i když v kuchyni ji využijeme především čerstvou.
Kopr – tradiční i moderní chuť
Kopr je bylinka, která má v evropské i české kuchyni pevné místo. Jeho svěží, lehce nasládlá a zároveň pikantní chuť dokáže jídlu dodat úplně nový rozměr. Zatímco ve střední Evropě si ho nejčastěji spojujeme s klasickou koprovou omáčkou, ve Skandinávii nebo na Balkáně má mnohem širší využití.
Kulinářské využití
Kopr je skvělým doplňkem rybích pokrmů – například lososa, pstruha nebo sleďů. V severských zemích se používá při marinování ryb („gravlax“), v Řecku je součástí tzatziki a různých zeleninových jídel. V české kuchyni kromě omáčky najde uplatnění i v polévkách, bramborách, salátech nebo jogurtových dresincích. Výborný je i v kombinaci s okurkami, ať už čerstvými v salátu, nebo nakládanými.
Zajímavost
Kopr byl známý už ve starověku – Egypťané ho využívali nejen jako koření, ale i jako léčivou rostlinu proti nadýmání. V Evropě se postupně stal součástí lidové kuchyně a v mnoha regionech byl považován za rostlinu, která chrání domácnost před zlými silami.
Tip do kuchyně
- Čerstvý kopr nasekejte až těsně před použitím – rychle ztrácí vůni.
- Skvělý je koprový dip: jogurt, česnek, citronová šťáva a čerstvý kopr – ideální k pečeným bramborám nebo grilovaným rybám.
- Zkuste kopr i ve sladké kuchyni – například v kombinaci s ovocem při pečení chleba nebo koláčů, což je tradiční v některých severských receptech.
Máta – osvěžení na talíři i ve sklence
Máta je jednou z nejvíce osvěžujících bylinek, které v kuchyni používáme. Její chladivá, nasládlá chuť se okamžitě pojí s letními nápoji a dezerty, ale překvapí i v kombinaci se zeleninou či masem. V evropské kuchyni se využívá jak ve sladkých, tak ve slaných jídlech a její univerzálnost z ní dělá oblíbenou bylinku napříč kontinenty.
Kulinářské využití
Nejznámější je využití máty v nápojích – od klasického čaje přes ledové drinky až po koktejl mojito. V kuchyni se hodí do ovocných salátů, dezertů, sorbetů či zmrzliny. V Anglii je tradiční součástí mint sauce, omáčky podávané k jehněčímu masu. V Řecku a na Blízkém východě se přidává do jogurtových dipů, zeleninových jídel a luštěnin. Výborně ladí s hráškem, bramborami nebo okurkou.
Zajímavost
Máta byla ve starověku považována za symbol pohostinnosti – Řekové ji přidávali do koupele hostům a také ji nabízeli jako osvěžující bylinku po jídle. Její jméno pochází z řecké mytologie: nymfa Mentha byla podle pověsti proměněna v rostlinu, aby její vůně připomínala krásu a svěžest.
Tip do kuchyně
- Přidejte pár čerstvých lístků máty do karafy s vodou a citronem – jednoduchý způsob, jak připravit osvěžující domácí limonádu.
- Nasekanou mátu můžete vmíchat do čokoládového těsta nebo krému – vytvoříte tak lahodnou kombinaci známou z dezertu „mint chocolate“.
- Skvělá je i mátová omáčka k pečenému jehněčímu – nasekaná máta, ocet, cukr a trochu soli.
Šalvěj – bylinka výrazných chutí
Šalvěj je bylinka s výraznou, lehce nahořklou chutí a pronikavou vůní, která se v kuchyni používá střídmě. Když se to s ní přežene, dokáže přebít všechny ostatní chutě, ale v malém množství dokáže vykouzlit nezaměnitelný kulinářský zážitek. V evropské kuchyni se uplatňuje především v italských a francouzských receptech, ale své místo má i u nás.
Kulinářské využití
Šalvěj je tradiční součástí nádivky k drůbeži, skvěle ladí s vepřovým i telecím masem. V Itálii se bez ní neobejde slavné saltimbocca alla romana – telecí plátky s parmskou šunkou a lístkem šalvěje. Výborně chutná i v kombinaci s máslem – jednoduchá pasta s máslem a šalvějí je příkladem, jak málo ingrediencí může vytvořit dokonalý pokrm. V menším množství se šalvěj používá také do sýrů, omáček a dýňových pokrmů.
Zajímavost
Jméno šalvěj pochází z latinského „salvare“ – léčit, uzdravovat. Ve středověku byla považována za rostlinu prodlužující život a nechyběla v žádné klášterní zahradě. Kromě vaření se využívala i k přípravě léčivých čajů a kloktadel.
Tip do kuchyně
- Lístky šalvěje smažené na másle vytvoří voňavou omáčku k těstovinám nebo gnocchi.
- Skvěle se hodí i do másla – bylinkové máslo se šalvějí podávejte na grilovaném mase nebo rybách.
- Pokud připravujete pečenou kachnu, zkuste ji naplnit čerstvou šalvějí a jablky – maso získá výrazné aroma.
Libeček – české maggi
Libeček je bylinka s opravdu výraznou chutí a vůní, kterou si mnozí spojují se známým kořením maggi. Jeho aroma připomíná směs celeru, petržele a kořenové zeleniny a dokáže jídlu dodat velmi intenzivní charakter. V evropské kuchyni má libeček dlouhou tradici a zejména v českých a německých receptech má pevné místo.
Kulinářské využití
Libeček se nejčastěji přidává do polévek – od klasické bramboračky až po masové vývary, kterým dodá bohatší chuť. Výborný je i v omáčkách, dušeném mase nebo zeleninových jídlech. Nasekané listy můžeme použít podobně jako petrželku, ale vždy v menším množství, aby nepřehlušily ostatní ingredience. Na Balkáně se libeček přidává i do nakládané zeleniny a kysaného zelí.
Zajímavost
Ve středověku byl libeček považován nejen za léčivou rostlinu, ale i za afrodiziakum. Pěstoval se v klášterních zahradách a byl součástí různých lektvarů a léčiv. Jeho jméno je odvozeno od italského města Ligurie, odkud se do Evropy rozšířil.
Tip do kuchyně
- Přidejte pár nasekaných lístků libečku do bramboračky nebo guláše – zvýrazní chuť zeleniny a masa.
- Vyzkoušejte bylinkovou sůl s libečkem – sušené lístky rozemelte se solí a použijte na dochucování polévek či omáček.
- Do letních salátů zkuste místo petrželky trošku čerstvého libečku – získáte intenzivní a netradiční chuťový zážitek.
Bylinky jsou srdcem evropské kuchyně. Bazalka, oregano a tymián přinášejí chuť Středomoří, kopr či libeček připomínají českou klasiku, máta zase osvěží dezerty i nápoje. Ať už vaříte těstoviny, pečené maso nebo polévku, některá z těchto deseti bylinek se vám bude hodit.
Dále jsme pro vás vybrali
Podzimní úroda listového salátu vrcholí: jak ho využít do posledního lístku?
Dále jsme pro vás vybrali
Česnek v kuchyni: čerstvý, pečený, nakládaný i sušený
