Domácí povidla ze švestek: tradiční recept našich babiček
Domácí povidla ze švestek patří mezi poklady české kuchyně. Hustá, voňavá a plná sladké chuti – tak si je pamatujeme z dětství, kdy je připravovaly naše babičky. Povidla se tradičně vařila pomalu a dlouze, dnes si ale můžeme vybrat i jednodušší způsoby přípravy. Podívejme se nejprve na jejich historii a pak si krok za krokem ukážeme, jak si povidla uvařit doma.
Historie povidel
Povidla mají v české i slovenské kuchyni dlouhou tradici. Na venkově se vařila už po staletí, především jako způsob, jak uchovat bohatou úrodu švestek na zimu bez použití cukru. Dříve totiž nebyl cukr běžně dostupný, a proto se plody zpracovávaly dlouhým a pomalým vařením, při kterém se voda odpařila a vznikla hustá, sladká hmota.
Typické bylo vaření povidel ve velkých měděných kotlích na ohni, často i celý den, kdy se postupně zahušťovala na správnou konzistenci. Do vaření se zapojovala celá rodina – jeden míchal, druhý přikládal pod kotel a pro děti to byla událost, na kterou se dlouho těšily. Povidla tak nebyla jen jídlem, ale i společenskou událostí na konci léta a začátku podzimu.

Na Moravě, zvláště na Valašsku, patřila povidla k neodmyslitelné součásti slavností spojených se sklizní švestek. Dodnes se zde pořádají „povidlové hody“, kde se připomíná tradiční způsob vaření povidel v kotlích. Na Slovensku byla povidla součástí nejen sladkého pečiva, ale i svátečních omáček či náplní do vánočních koláčů. V Rakousku nebo Německu se dodnes setkáme s podobnými recepty na povidlové koláče a knedlíky, což dokládá, že tradice sahá daleko za hranice naší země.
Povidla se používala do koláčů, buchet, šátečků či perníků, ale také se mazala jen tak na krajíc chleba s máslem. Jejich chuť je tak pro mnoho lidí dodnes symbolem dětství a kuchyně našich babiček.
Povidla téměř bez míchání: jednoduchý způsob krok za krokem
Nemusíme u sporáku strávit celý den a neustále míchat. Existuje starý trik, díky kterému se povidla vaří téměř sama. Klíčem je trocha octa – ten zpočátku zabrání připalování a plody se mohou pomalu rozvařit bez naší pomoci.
Suroviny
- 3 kg dobře vyzrálých švestek
- 1,5 dl jablečného nebo vinného octa
- 300 g cukru (množství lze upravit podle sladkosti ovoce)
- koření dle chuti: například skořice, hřebíček, zázvor nebo badyán
- 2–3 lžíce rumu či slivovice na závěr

Postup
1. Omyté a vypeckované švestky vložíme do většího silnostěnného hrnce. Zalijeme je odměřeným množstvím octa, zasypeme cukrem a necháme přes noc v chladu odpočívat. Během této doby pustí šťávu a začnou měknout.
2. Druhý den přiklopíme hrnec pokličkou a postavíme na sporák. Na nízkém plameni je necháme vařit 4–5 hodin, aniž bychom zasahovali. Ocet zabrání připálení a ovoce se postupně rozdusí.
3. Podle chuti přidáme koření – buď celé (vložené například do plátěného sáčku nebo čajítka), nebo mleté.
4. Jakmile se tekutina z velké části odpaří, směs zhoustne a nastává čas na občasné promíchání. Pro jemnější konzistenci ji můžeme rozmixovat tyčovým mixérem.

5. Hotová povidla poznáme podle toho, že po dně vařečka zanechá stopu, která se pomalu zaceluje.
6. Ještě horkou hmotu plníme do nahřátých sklenic. Navrch každé sklenice přilijeme lžičku rumu nebo slivovice, pevně uzavřeme a obrátíme víčkem dolů. Necháme vychladnout.
Touto metodou připravíme povidla téměř bez práce. Stačí trpělivost, dobré švestky a trochu času, aby se vše pomalu zredukovalo do tmavé, voňavé a husté konzistence.

Tipy našich babiček pro dokonalá povidla
Ocet jako pojistka proti připálení
Babičky vždy používaly trochu octa – nejen že zabránil přichytávání hmoty na dno, ale také zvýraznil sladkokyselou chuť švestek. Nejčastěji volily jemnější jablečný nebo vinný ocet.
Měděné nebo litinové kotle
Povidla se tradičně vařila ve velkých měděných kotlích na ohni. Ty rovnoměrně vedly teplo a umožnily pomalé zahušťování. Dnes si vystačíme se silnostěnným hrncem.
Koření pro slavnostní chuť
Do povidel se občas přidávalo koření – kousek skořice, pár hřebíčků nebo badyán. Některé hospodyňky přidávaly i špetku zázvoru, který povidla příjemně oživil.
Rum nebo slivovice na závěr
Kapka domácí pálenky na povrchu povidel ve sklenici fungovala jako přírodní konzervant a zároveň dodala jemné aroma.
Správné skladování
Sklenice s povidly se po zavaření obracely víčkem dolů, aby se vytvořil podtlak. Skladovaly se ve spíži nebo ve sklepě, kde vydržela i několik let.